Krištof Kintera (1973) patří k nejúspěšnějším a nejvýraznějším českým umělcům mladší generace, jeho tvorba je známá i v zahraničí, kde uspořádal mnoho výstav. Nyní připravil ve 2. patře Městské knihovny komplexní výstavu svého díla, speciálně koncipovanou do těchto výstavních prostor. Krištof Kintera reflektuje a analyzuje svět kolem sebe a neustále klade svému okolí i sobě otázky, které vycházejí z každodenní zkušenosti, reagují na společenské problémy. Z této okolnosti také vychází název výstavy, na které autor představuje výsledky své patnáctileté analýzy světa. Kintera vytváří ojedinělé objekty, nenechávající diváka v klidu. Pohybují se, zvučí, světélkují, vyrušují a vzbuzují pochybnosti o nás samých. Svébytná instalace této výstavy, jež je de facto pojata jako gesamtkunstwerk – totální dílo, intenzivně pracuje s návštěvníkovým očekáváním, s jeho reakcí, překvapením, znejistěním, proměnou mysli. Cílevědomě narušuje zažité stereotypy a odhaluje nové, skryté povahy a stránky věcí, mimo jiné vlastního výstavního prostoru. Už v úvodu výstavy diváky překvapí neobvyklým vstupem do galerie. Jeho zásahem se prostor ve 2. patře Městské knihovny radikálně proměňuje, vznikají zde nové chodby a po dlouhých letech sem proniká denní světlo. číst dále

Výstava je založena na vnitřním konfrontačním principu, konkrétně na určité emocionální polarizaci, na dialogu pozitivní a negativní energie. Výstava je tak rozdělena do dvou komplementárních částí. Temněji a existenciálně laděné „dark side“, v níž se autorův nepostradatelný humor transformuje do dekadentně sarkastického komentáře, a lehčeji pojaté části, jež výrazně otevřeněji komunikuje s divákem, přičemž se snaží reprezentativně představit všechna stěžejní období i náměty Kinterovy tvorby.Součástí výstavy je i rekonstrukce ojedinělého příbytku pro Plumbaře, stejně jako jeho dnes již legendární Mluviči nebo populární postava „prevíta“, bouchajícího hlavou do zdi. Výstava klade také důraz na Kinterovy současné práce, s nimiž se bude moct veřejnost seznámit vůbec poprvé.